3.3.2013 | Machi 17 y.o. | Lay No.13 | machi96@seznam.cz


Kapitola 3 - Nápadník

22. března 2013 v 16:32 | Machi |  Nina.
,,Neměli bychom už jít?" ozval se zničeho nic Štěpán. Ráchel se koukla na hodinky.
,,Je 7:58, copak ty někam pospícháš?" a šibalsky se na něj usměje.
,,No nevím jak ty, ale já už nemůžu mít další absenci." odpoví jí s pocitem, že on jediný musí jít do školy jako poslušné štěňátko, zatím oni si tady budou dál pálit weed.
,,Já už taky musím, naši by mě zabili - vždyť víte." ozve se Nina.
,,Tak jdem?" obrátí se na ni Štěpán a vydají se do školy. Nejdříve přelezou zídku a pak jim už pod nohama křupe štěrk. Celou cestu jdou mlčky, až když se s ním chce Nina v šatně rozloučit, zastaví ji s otázkou. ,,Eh, Nino? Nechtěla bys po škole někam zajít?" v obličeji původně světlý, teď rudý kluk s nadějí v pomněnkových očích. Jeho pomněnkové oči, Nina se v nich začala utápět. Sakra Nino, nikdy se nesmíš nikomu zahledět do očí, když ho chceš odmítnout. Vztekala se nad sebou. Teď s ním budeš muset jít ven.
Naděje v jeho očích pomalu slábly, jak se prodlužovalo ticho. ,,No, proč by ne." pronese s klidnou tváří. ,,Fajn, tak já na tebe počkám ve tři před školou." usměje se na ni a pak koukne na hodinky. ,,Měli bychom už jít, je pět minut po osmé, tak ať nás nezapíšou do třídnice." ,,Tak odpoledne.." rozloučí se a už se otáčí když ji Štěpán chytí za zápěstí. ,,Ještě moment" a dá jí pusu na tvář, v obličeji rudý jak rak.

Ve stejnou chvíli se spolu baví Ráchel s Kryštofem.
,,A co doma? Už to máš lepší?" zeptá se ho zrovna když jí podával brko.
,,Ani ne, s otcem je to pořád stejné." pokrčí rameny. ,,Sotva příjdu domů už po mě vyjíždí jaký jsem hajzl, vždyť víš...a pokud není v práci, tak je v lihu, takže je to pak ještě horší."
,,Nojo, máš to těžký" odvětí Ráchel. Nakloní se k němu, foukne na něj poslední zbytky dýmu a zašeptá ,,Už jsi smutný moc dlouho." po té se její rty dotknou těch jeho. Neplánovala to, nebylo to jako tehdy když s Ninou plánovaly jak políbí Denise, přišlo to samo. Tento pocit necíla už dlouho.
Když se její rty přitiskly k těm jeho, pocítil zachvění. Polibek jí oplatil a jeho ruce si ji přivinuly k sobě. Hladil ji po zádech, ve vlasech; líbal ji, líbal ji na krku, všude.


Když Nina přišla do třídy, bylo deset minut po zvonění a profesorka tam ještě nebyla.
Sedla si do předposlední lavice ke Kristýně, se kterou se kamarádily už od školky.,,Týno, nevíš co je s Ropuchou, že tu ještě není?" obrátila se na ni s dotazem místo pozdravu.
,,Hej to fakt nevím, třeba ji srazil bus." usměje se na ni s nadějí v hlase. ,,A co že jdeš pozdě?" zeptá se se zájmem.
,,Ále, ráno jsem zaspala." zalže jí Nina, protože moc dobře ví, jaký má Kristýna názor na to co dělá.
V tom se otevřely dveře a vešel profesor Vágner. ,,Dobrý den třído, paní profesorka Žabáková onemocněla, takže to za ni pro dnešek vezmu já. Nějaké otázky? Pokud ne tak si všichni vytáhněte dějepis a řekněte mi kde jste skončili."

Nina ani nepostřehla, že už uběhly první tři hodiny. Byla jako v tranzu, musela pořád myslet na Kryštofa a pak taky na Štěpána... Určitě se Kryštofovi svěří, že ji políbil... Ale ten se to nikdy nesmí dozvědět, pak by mě už nikdy nechtěl, kdyby veděl že jsem něco měla se Štěpánem...achjo, Kryštof o mě stejně nemá zájem, takže je to vlastně jedno...
,,Nino, Nino!!" Nina sebou trhne.
,,Co?"
,,No konečně, jsi jak v tranzu! Budeš tady ještě dlouho sedět nebo ses už probrala a jdeš na tělák? Hrajeme volejbal." to byla Týna, která narozdíl od Niny postřehla, že zvonilo na přestávku.
,,Nojo, už jdu." posbírá si věci a vydají se ke skříňkám. ,,Po těláku je obědovka že?" ujistí se Nina, naháže knížky do skříňky a zamkne ji.
,,Je, no. A kde máš tělák?" zasměje se jí při pohledu na již zamklou skřiňku.
,,Já necvičím." odvětí a při pomyšlení na bolest, kterou by jí mohl způsobit volejbalový balón, pokud by jí dopadl na předloktí, se zatřepe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti příběh?

Ano :)
Ne :P

Komentáře

1 coaproc coaproc | 22. března 2013 v 18:00 | Reagovat

fakt dobrý ! (y) .. jen tak dále !! :)

2 machi96 machi96 | Web | 22. března 2013 v 18:04 | Reagovat

ou, díky moc O:)
víš co, neměla sem co naprácikdyž sem seděla v čekárně :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama